Etická výchova

V několika posledních létech zajišťovala naše mateřská škola úspěšně péči většímu počtu dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Tento fakt nás vedl k myšlence větší orientace na etickou výchovu, jako součásti výchovně vzdělávacího procesu.

I když etická výchova ve vzdělávání dětí naší školy je všudypřítomná, považovali jsme za vhodné jednotlivá témata rozpracovat a pedagogy tím motivovat k hlubšímu zájmu o etickou výchovu. Budou vytvořeny náměty na daná témata, aby mohl být program etické výchovy naplňován systematičtěji. Zamyšlením se nad nástrojem, který etická výchova skýtá (tedy prosociální chování) umožní posílit sociální klima jak ve třídách, tak v pracovním kolektivu.

Hlavní cíle našeho rádoby (zdánlivě) projektu:

  • Přispět k pozitivnímu klimatu školy i jednotlivých tříd.
  • Předcházet konfliktům.
  • Rozvíjet prosociální cítění: pomoc druhým bez nároku na odměnu, výhodu, protislužbu.
  • Učit správné komunikaci, chápat význam úcty a důstojnosti člověka, stát se empatickým.
  • Proškolit pedagogy v oblasti Etické výchovy tak, aby byli schopni poznatky a výstupy zařadit do výchovně vzdělávacího procesu.
  • Prezentovat Etickou výchovu rodičům dětí.

Ve vztahu k dětem:

  • Aby děti dodržovaly pravidla soužití.
  • Aby nebyly přehnaně sebestředné, ale zdravě sebevědomé.
  • Aby byly ohleduplné a respektovaly ostatní.

Prosociální dovednosti a postoje, využití společenství třídy – učíme se jeden od druhého.

Komunikace

Snažíme se o nenásilnou komunikaci s dítětem, která je mu příjemná a navozuje vzájemný vztah důvěry a spolupráce. Vedeme děti, aby nejdříve samy hledaly řešení svých problémů. Pedagogický styl umožňuje každému dítěti maximální možnost spoluúčasti a samostatného rozhodování o způsobu, míře a náročnosti vzdělávání.

Děti zbytečně neorganizujeme, pracujeme formou nabídky, dáváme možnost výběru. Plánování činností vychází z potřeb dětí, volíme témata dětem blízká, užitečná a srozumitelná. Oceňujeme a podporujeme vše dobré. Převažuje pozitivní hodnocení dětí, snažíme se důsledně využívat metody zpětné vazby v hodnocení dětí, podporujeme u dětí samostatnost a schopnost důvěřovat si. Pěstujeme „hladivé rituály" neboli opakované vlídné a milé činnosti, kterými dětem dodáváme pocit jistoty a bezpečí a „metody dotyků".

U dětí rozvíjíme citlivost pro vzájemnou toleranci, ohleduplnost, zdvořilost, vzájemnou pomoc a podporu. Děti jsou vedeny nenásilně a cílevědomě k prosociálnímu chování. (zjednodušeně – respektování pravidel komunikace, pozdrav, prosba, poděkování, omluva, umění se vyjádřit, ale i naslouchat, umění se ztišit, říci si o pomoc...)

Co jsou „hladivé rituály"

Svět dítěte, to je svět nádherné fantazie a představ, ve kterém platí, že dítě dokáže věřit tomu, že to, co si přeje, také skutečně je. A proč? Protože dítě věří tomu, že to co chce, také skutečně je. Pomůže mu to uniknout do svého světa, do světa fantazie, představ, pohádek...A proto také mají malé děti tak rády pohádky. To je svět plný všech myslitelných i nemyslitelných představ a obrazů. Pohádky jsou také plné symbolů a skrytých významů. Jsou to příběhy, které mají za úkol předat důležitá poselství z generace na generaci. Pohádky jsou důležité a nezastupitelné pro zdravý vývoj dítěte.

Pohádka je nejlepší čtená od maminky – když jsme spolu a sedíme vedle sebe, nebo poleháváme, jsme stočeni do klubíčka, držíme se za ruce. Pohádky od maminky jsou zázrak, teploučké pohlazení. Hladivý rituál... To samé platí i pro pohádky ve školce. Když děti hrají pohádky, dějí se velké věci. Dítě si může mimo sebe a opravdu naplno prožít negativní emoce, aniž by ho to ohrozilo. Strach, nenávist, nedodržení slova.... To je strašně důležité, protože dítě se musí snažit být „hodné", ale nikdo z nás není hodný a „dobrý" a děti to vědí. Když se dostanou do pohádky, mohou si bezpečně prožít a uvolnit svoje emoce. Pohádky se mohou dětem vtisknout do jejich duše a ovlivnit tak celý jejich život.

Každý z nás si z dětství spojujeme pohádku s bezpečím, domovem, jistotou. Stále znovu čteme či vypravujeme stejnou pohádku, protože nás opakování uklidňuje.

Podle psychologa Marka Hermana i malé děti dokážou na nevědomé bázi pohádkám porozumět a dešifrovat je. Pravidelné čtení takových příběhů pak může vést ke vzniku hladivého rituálu, který je pro děti jedním ze zdrojů pocitu bezpečí a lásky.

„Pravidelné čtení pohádek v obvyklou dobu může vést až ke vzniku Hladivého rituálu. Hladivý rituál je jakákoliv vlídná činnost, která se pravidelně opakuje a má tak blahodárný vliv na vyživování našich vztahů. Nenápadně ale silně přispívá k utváření vlídné atmosféry v rodině. Právě společné čtení pohádky večer před spaním může být jedním ze zdrojů pocitu bezpečí a lásky malého dítě, k jeho pocitu „sem patřím a je mi tu dobře".

PhDr.Marek Herman, Najděte si svého Marťana, Hanex 2008

S dětmi budeme vytvářet i další hladivé rituály:

  • Ranní přivítání dětí.
  • Komunitní kruhy.
  • Oslavy jmenin, narozenin.
  • Příprava svého polštářku a své deky na čtení pohádky.
  • Pohlazení vždy po přečtení pohádky nebo po probuzení.
  • Popřání pěkného odpočinku.

Dítěti pomáháme získat pocit jistoty tím, že se v našem společném světě pravidelně opakují stejné činnosti. Opakovanými rituály symbolicky dítěti říkáme: „To je tvůj svět, na který se můžeš spolehnout" a také: „Jsme rádi, že jsi." Hladivé rituály upevňují jemné předivo vztahů, jsou zdrojem pocitu bezpečí a lásky – a to nejen pro malé děti. Někdy si jako děti zapíšeme do paměti zdánlivé maličkosti, kterým dospělí nepřikládají vůbec žádnou váhu. Mohou nás provázet po celý život.

  • Podpora sebedůvěry a sebepřijetí, vlastní důstojnost, sebeúcta, sebepoznání.
  • Nácvik pozitivního vztahu k ostatním lidem – respekt, oceňování, taktní projevování zájmu.
  • Tvořivost, iniciativa.
  • Vhodné vyjadřování kladných i záporných citů (city k lidem, zvířatům), usměrnění přirozené agresivity.
  • Umění vcítit se do ostatních, empatie.
  • Umění prosadit se neagresivně, umění odmítnout manipulaci.
  • Umět rozpoznat dobré vzory od špatných (v reálném životě, pohádky, média...).
  • Pomoc ostatním, mezilidské vztahy, dělení nedůvěra a přátelství.
  • Přijetí odlišného jedince v kolektivu.

Všechna témata lze velice snadno zařadit do třídních vzdělávacích projektů.